Poslední roky našeho vztahu byly finančně náročné. Nízký příjem spojený s neustálými nočními směnami nepřispíval k rozvoji a zlepšování našeho vztahu. No, bylo dobře, že jsme bydleli s mojí mámou, bylo to pro nás jednodušší, když jsme přišli domů, jídlo už bylo připravené a byt byl čistý. Upřímně řečeno, nevím, jak bych to zvládla sama, kdybych bydlela odděleně.
Proto se mi dcera narodila, když už byla ta léta plná problémů a dřiny za námi a my už stáli pevně na nohou. Koupili jsme byt v dobré čtvrti. Provedli jsme v něm nákladné opravy a často jsme k sobě zvali přátele na víkend. Život nám plynul šťastně a klidně, bez citových zmatků.
Když na naše oddělení přišla nová lékařka, všiml jsem si jí až po několika týdnech. Obědvali jsme s manželem jako obvykle v jídelně; náhle uprostřed jídla přistoupila k našemu stolu mladá žena a laskavě oslovila mého muže. Nevědomky jsem si všimla změny v chování svého milovaného. Předtím jsme se bavili o jeho nové pacientce, starší ženě, která prodělala složitou operaci a dlouhou rekonvalescenci. Stěžoval si, že pacientka k němu byla přivedena velmi pozdě, nemoc byla tak komplikovaná, že výsledek operace nebyl znám.
Stačilo však, aby se k němu přiblížil nový lékař, a tvář mého muže se rozzářila. Rozhovor s ní byl plný škádlení, zábavy a dokonce i lehkého flirtu. Poslouchala jsem ji a přemýšlela, kdy jsme se naposledy takhle bavili, nemohla jsem si vzpomenout. Naše konverzace se skládala z historek o práci a výchově naší dcery. Už dlouho mezi námi nebyla žádná vášeň a věta “miluji tě” mezi námi zněla čím dál méně.
Když se žena rozloučila a odešla, můj muž se ještě tvářil, že si setkání užívá. Samozřejmě mě to velmi dojalo, a také to, že nás nedokázal ani vzájemně představit. Něco neurčitě zamumlal a spěchal do své pracovny.
Jednoho dne jsem začala napomínat naši sestřičku, že špatně plní své povinnosti a nechává na podlaze špinavé skvrny v době, kdy by měla být klinika sterilní. A ona mi odpověděla:
– To se raději dívejte na svého manžela, ne na mě!
Na vašeho manžela? Co to znamená? Sestra říkala, že můj manžel je často vídán ve společnosti stejné nové lékařky a v poslední době je také častým návštěvníkem její ordinace. Všimlo si toho mnoho kolegů, ale nikdo mi o tom neřekl.
Večer jsem se na to manžela zeptala, na což jsem dostala odpověď, že k ní chodí na konzultace ohledně svých pacientů. Zajímalo mě, proč tomu tak nebylo dříve a jak může začínající lékař radit zkušenému?
O několik dní později, když jsem sestupovala z horního patra, jsem je najednou uviděla spolu. Můj manžel kráčel společně s touto lékařkou a jemně jí podpíral ruku. Rozhodla jsem se nic neříkat, ale začala jsem je sledovat stále častěji: prohledávala jsem manželův telefon, odposlouchávala rozhovory a často jsem bez zaklepání vstupovala do jeho ordinace. Nenašla jsem žádné známky nevěry, ale celá situace byla silně podezřelá.
Blížily se silvestrovské svátky a v práci se plánoval firemní večírek. Nedávno jsem našla ve skříni schovanou krabičku s krásnými zlatými náušnicemi, které se mi moc líbily. V duchu jsem manžela chválila za jeho dobrý vkus a nemohla se dočkat, až mi je předá.
Večer jsme šli na naši kliniku na firemní večírek, bylo to velmi příjemné a hlasité. Když jsem byla unavená a trochu opilá, chtěla jsem jít domů, ale nemohla jsem najít manžela. Někdo ho viděl, jak jde do své kanceláře, tak jsem ho následovala. Stála jsem před manželovou kanceláří a slyšela jsem rozruch, smích a zvuky naznačující intimnosti. Mladý lékař se choval hlasitě a vůbec se nestyděl za to, že jsou vlastně v práci.
S třesoucíma se rukama jsem trochu pootevřela dveře. První, co upoutalo mou pozornost, byla krabička se stejnými náušnicemi, jaké jsem našla ve skříni! Tak pro koho byly určeny, pro mě určitě ne… Rozběhla jsem se, zavolala si taxík a odjela domů.
Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mám manželovi říct, že jsem ho přistihla, jak mě podvádí. Koneckonců ta slova naznačují, že bych měla jednat. Například rozvod. To nechci. Co takhle počkat, až jejich láska vychladne?
Mezitím můj manžel často začíná mizet na noční směny, jezdí na “semináře” a doma je čím dál méně často. Samozřejmě, že mi dobří lidé o nevěře říkají, ale já mlčím. Manžel si myslí, že o tom nemám tušení. Myslím, že je čas dát věci do pořádku, chci zachránit rodinu a otce pro dceru. V hlavě mi však vrtá jediná otázka: opravdu si myslí, že o jeho milence nevím?
