Upřímná zpověď: Nemají peníze, žena počítá každou korunu, ale manžel vykouří denně 2 krabičky cigaret

Kouření patří mezi nejčastěji špatné zlozvyky, kterým člověk může holdovat. Naši čtenářku Katku manželova závislost na cigaretách doslova přivádí k šílenství.

Tohle se stalo.

Tento pár nesužuje nevěra, ale kouření, které Katku (31) vytáčí do bíla. Když se s Peterem poznala, říkala si, že její zápach z cigaret velmi vadí, ale že ho to odnaučí. Jenže po letech se ukázalo, že Peter cigaretu z ruky jen tak nepustí. Co dělat, láska k muži byla silnější než kdykoli předtím, proto Katka dělala, že jí jeho zlozvyk nevadí. To ale netrvalo dlouho.

Zkoušela jsem různé způsoby, aby přestal

Ze všeho nejdříve jsem svého muže zkusila naplno vytěžit, aby neměl na cigarety čas. Jen si představte, když jste zapřisáhlý nekuřák a najdete si kuřáka, který vám dá na prvním rande polibek páchnoucí jako popelník. Nemohla jsem na svého, v té době přítele, tlačit, protože jsem od prvního okamžiku věděla, že on je ten pravý. To kouření mi ale vadilo víc než dost. Jednou jsem se ho zeptala: „Proč kouříš, ještě ke všemu tolik? Pomáhá ti to v něčem?“ Peter mi odpověděl, že ne, ale že mu cigarety prostě chutnají a podporují jeho vnitřní klid.

Bohužel mám jiný pocit, a to takový, že je cigareta nedílnou součástí jeho prstů. Jednoduše mi připadá, že ho cigarety doprovázejí neustále. Například když odejdeme od příbuzných, když se ráno vzbudí a tak dále. Jenže moje mlčení se chýlilo ke konci. Když ke mně jednou přišel, že mě políbí, neudržela jsem se: „Smrdí ti z úst, můžeš si vzít alespoň blbou žvýkačku, než mi dáš pusu? Z toho smradu se mi chce zvracet.“ Postupně jsem začala vymýšlet všechno možné, abych mu zabránila v kouření, ale nedařilo se.

Možná přestane kvůli dítěti

Ať už jsme byli kdekoli, vždy si Petr našel řešení a tu cigaretu si zapálil. Jakmile jsme se někde byť jen na minutu zastavili, už vytahoval cigaretu. Po několika letech společného soužití jsem občas nezmeškala a rýpavě se do něj pustila: „Ta cigareta se tě už úplně zmocnila.” Nebo: „Platí na tebe jedna malá cigareta a já ne?“

Většinou byl kvůli tomu rozčilený, protože vycítil, že se ho snažím všemi způsoby ovlivnit, aby s kouřením přestal. Jednoho dne toho měl plné zuby a odpověděl mi, ať už toho nechám a v žádném případě se to nesnažím změnit. „Mám 36 let a kouřím od patnácti, snažíš se zbytečně,” odvětil přísně Peter. Naštval mě jeho postoj, tak jsem si řekla, že by alespoň děti mohly nastolit změnu.

Narození dítěte, a co cigarety?

Po dlouhém snažení se nám konečně narodila dcera Natálka. Byli jsme velmi šťastní z narození prvního dítěte. Okamžitě jsem šla na mateřskou a Peter pracoval. Jenže nevydělal dostatek peněz, abys mohl kupovat tolik krabiček cigaret jako předtím. Jednoho dne, kdy jsme se spolu bavili, jsem na něj vyhrkla, že do další výplaty zbývají dva týdny a nemáme už skoro žádné peníze. Naléhala jsem, ať s tím konečně přestane.

Jenže ten na můj popud prozradil, že bez cigaret nemůže být, a tak si raději začal kupovat levněji a méně kvalitní. Stále nám to ale razantně leze do rozpočtu. Po narození Natálky totiž začal kouřit necelé dvě krabičky denně, zatímco já musím počítat každou korunu, abychom vyšli s penězi. Já se ale nevzdávám.

Neustále na něj tlačím, že peníze, které překouří, mohou posloužit k něčemu lepšímu, například k potřebám pro Natálku. Bohužel s ním to ani nepohne. S největší pravděpodobností se s tím nesmířím, a ani nechci. Jeho sobeckost mě už dohání k šílenství a nejvíc mě mrzí, že ani kvůli dítěti se nechce změnit, když už ne kvůli mně.

Co byste dělali na místě Katky?

Související Příspěvky