Obézní ženě se posmívali, když spadla v obchodě z invalidního vozíku. O 5 let později sdílí smutné tajemství!
Tohle se stalo.
Jennifer Knapp Wilkinson z amerického státu Missouri byla před 5 lety zesměšňována a stigmatizována. Tehdy 34letá žena s nadváhou jela na svém elektrickém invalidním vozíku do Walmartu nakupovat. Když se chystala zvednout bednu s nealkoholickými nápoji z regálu v obchodě, invalidní vozík ztratil rovnováhu a ona spadla stranou.
„Viděla jsem záblesk a slyšela jsem, jak se některé dívky začaly chichotat“, vzpomíná. „Nepřemýšlela jsem o tom, protože jsem zvyklá, že si ze mě lidé dělají legraci.“
Co však Jennifer nevěděla bylo, že fotografie byla zveřejněna na internetu. Obraz se rychle šířil a vulgární komentáře na sebe nenechaly čekat. Čirou náhodou Jennifer natrefila na svůj obrázek online – a byla zničena!
O čtyři roky později však o tom promluvila:
„Nejhorší na tom obrázku bylo, že lidé si mysleli, že je to tlustá žena, která spadla z invalidního vozíku, protože byla líná vstát a vzít sodovku“, píše v blogovém příspěvku.
„Mám však nemoc páteře, kvůli které mi trnou a slábnou nohy, čím déle stojím vzpřímeně, tím více mi trnou. Mnohokrát jsem spadla a každý krok mě neskutečně bolel. Cítila jsem se slabá, a tak jsem se při nákupu rozhodla použít elektrický invalidní vozík.“
„Ano, mám velkou nadváhu, což nepomáhá mým problémům se zády. Pro mě bylo jídlo vždy způsob, jak se vyrovnat s úzkostí a depresí. Každý den bojuji se svojí váhou, ale právě jsem začala cvičit. Čeká mě však dlouhý boj. Sdílím tato slova, protože lidem připadá vtipné smát se lidem s postižením. Nevidíte moje postižení, ale jsou tam. Takže když příště uvidíte obrázky lidí, ze kterých si dělají legraci, pamatujte, že nevíte nic o potížích, se kterými se tito lidé museli vyrovnat. Nikdy se nesmějte druhým lidem, nevíte co prožívají a s čím bojují!
„Nesouhlasila jsem s tím, aby mě fotili v tak ponižující situaci. Lidé, kteří si myslí, že jsem tlustá, protože jsem líná, se ale mýlí. K obézním lidem se nepřistupuje jako k lidem, ale jako k objektům, ze kterých se dá mít legraci. Nechci žádnou lítost a nechci tím bagatelizovat obezitu. Chci jen být pochopena a akceptována jako lidská bytost.“
Američanka po pěti letech prolomila mlčení. Její slova nás přinutí zamyslet se: Jak rychle soudíme lidi, aniž bychom o nich cokoli věděli. A jak rychle dokáže domnělý vtip ublížit lidem. Jenniferina otevřenost může pomoci vytvořit větší respekt vůči lidem navzájem.
