Občas nastanou krajní situace, které vyžadují zvláštní řešení.
Fyzické násilí
Tuto maminku zaskočilo chování její vlastní dcery Ačkoliv využívání fyzického násilí není akceptovatelné, tato dívka si díky ignoraci ze strany učitelů nevěděla jinak pomoci.
Škola vnímala jen ublížení na zdraví, a tak později zavolali do školy matku tohoto děvčete. Dokud takový telefonát je snad noční můrou každého rodiče.
Tato matka byla schopna správně argumentovat postoj druhé strany a ukázala, že její dcera byla do takového řízení zahnána okolnostmi. Zde je celý průběh této anekdoty převyprávěný samotnou matkou:
Co se stalo
(Jsem zdravotní sestra na pohotovosti. Mobily nemáme povoleno, musíme si je tedy nechávat ve skříňkách. Zavolali mě, že na soukromé lince pohotovosti mám telefonát.)
Telefon:„Tady je učitel ze školy. Ve škole se stal incident, do kterého byla zapojena vaše dcera. Prosíme vás, abyste co nejrychleji přišla do školy. “
Já:„Je nemocná nebo zraněná? Může to počkat? Za dvě hodiny končím v práci. “
Telefon:„Je to velmi vážné, snažíme se vám dovolat už 45 minut. Vaše dcera udeřila jednoho ze žáků. “
(Šla jsem tedy do školy. Ve škole jsem byla zavedena do ředitelny, kde mě už čekala třídní učitelka, učitel z daného předmětu, ředitel, moje dcera, chlapec s krvavým nosem a jeho rodiče.)
Třídní učitelka:„Paní, jaké milé od vás že jste se KONEČNĚ rozhodla dostavit!“
Pokračování
Já:„Promiňte, ale věci na pohotovosti se trochu vymykaly z rukou. Poslední hodinu jsem strávila zašíváním čtyřiceti štehů na sedmiletém chlapečkovi, kterého jeho matka zmlátila naběračkou a následně jsem tuto skutečnost musela řešit i s policisty. Omlouvám se za to, že jdu pozdě kvůli takové maličkosti. “
(Snažili se nevypadat zahanbeně, a proto mi raději vysvětlili, co se stalo. Chlapec si hrál s podprsenkou mé dcery a ona mu za to vrazila. Všichni se tvářili, že jsou více naštvaní na mou dceru jako na toho kluka)
Já:„Aha, takže se chcete zeptat, jestli plánuji na tohoto chlapce podat trestní oznámené za sexuální obtěžování, a také na školu, za to, že takové chování povoluje?“
(Po tom, jak jsem zmínila sexuální obtěžování, se všichni začali kroutit a začali mluvit najednou.)
Učitel:„Nemyslím si, že to bylo tak vážné.“
Třídní učitelka:„Zase to nepřehánějme.“
Ředitel:„Myslím, že jste špatně pochopili, co se vlastně stalo.“
(Máma toho kluka začne plakat. Otáčím se ke své dceři, abych slyšela její stranu příběhu.)
Dcera: „Stále mi natahoval rozepínání na podprsence. Řekla jsem mu, ať přestane. On však nepřestal, tak jsem to řekla panu učiteli. Ten mi řekl, ať to prostě ignoruji. Ten kluk to udělal znovu a tím mi rozepnul podprsenku, tak jsem mu vrazila. Teprve tehdy konečně přestal. “
Otočila se na učitele
Já:„Toto mu dovolíte? Proč jste ho nezastavili? Pojďte sem, ať se vám dotknu rozkroku. “
Učitel:„Co ?! Ne! “
Já:„Přijde vám to nemístné? Nebo jděte a začněte si hrát s podprsenkou paní třídní učitelce, nebo s podprsenkou chlapcově mámy či mou. Myslíte si, že je to zábava jen proto, že jsou to děcka? “
Třídní učitelka:„Bez urážky, paní, ale to nic nemění na tom, že vaše dcera použila násilí na spolužákovi.“
Ja:„Ne, bránila se proti sexuálnímu obtěžování od spolužáka. Jen se na ně podívejte. On má skoro 180 centimetrů a kolem 70 kilo. Ona má 150 centimetrů a asi 40 kilo. Jak dlouho se jím měla nechat obtěžovat? Pokud by to povolaná osoba zastavila, nemuselo by se stát, že její podprsenku potáhne tak silně, až se rozepne. “
(Chlapcova matka stále pláče, otec vypadá naštvaně a zahanbeně. Učitel se mi odmítá podívat do očí. Dívám se tedy na ředitele.)
Já:„Beru svou dceru domů. Myslím si, že chlapec se poučil. Doufám, že toto se už nikdy nestane. Nejen mé dceři, ale ani žádnému jinému dívce na této škole. Nedovolily byste, aby to udělal zaměstnankyni školy a upřímně nedokážu pochopit, jak jste tedy přišli na to, že když to udělá patnáctiletému dívce, tak je to v pohodě. Nemyslete si, že tento incident nebudu dále řešit. A ty, (otočila jsem se k tomu chlapci), pokud se JEŠTĚ JEDNOU dotkneš mé dcery, nechám tě zatknout za sexuální obtěžování. Rozumíš mi? “
(Byla jsem naštvaná, že jsem vzala všechny věci mé dcery a odešla. Tento incident jsem začala řešit s více institucemi, které mají dohlížet na podobné události na školách. Všech to pobouřilo a byla jsem ujištěna, že tato událost bude prošetřena. Moje dcera byla na daný předmět přeložena do jiné třídy, pryč od toho chlapce, a taky od daného učitele.)
