Praha zažila jednu z nejtemnějších kapitol své nedávné historie, když se David K., mladý muž ve věku 24 let, rozhodl pro smrtící útok na Filozofické fakultě, kde usmrtil 14 lidí a mnohé další zranil.
Jak ale mohl tento mladík, zdánlivě obyčejný, s takovou brutalitou konat? Podle psychoterapeuta Jana Beera mohou za tím stát hluboce zakořeněná traumata z dětství a nezvládnuté duševní problémy.Těžké začátky David K. prošel zřejmě těžkým dětstvím, ve kterém mohl zažít psychické či fyzické tý*ání.
Tyto stopy ná*ilí se mohly v jeho psychice ukládat jako tiché bomby čekající na svůj čas. Podle Beera mohl David celý život shromažďovat odvahu k tomu, aby se těchto traumat zbavil, avšak zvolil cestu, která vedla k tra**dii.Skrytá duševní nemoc Bez přímého psychologického vyšetření je těžké s jistotou určit, co Davidem K. hýbalo.
Nicméně Beer naznačuje, že mohl trpět nediagnostikovanou a tedy i neléčenou duševní chorobou. Možná už od dětství se u něj mohly projevovat známky odlišnosti v chování, které byly přehlíženy nebo nesprávně interpretovány. Samota a zbrojní arzenál psychoterapeut také upozorňuje na možný pocit ohrožení, který mohl David pociťovat a který mohl být způsobený traumaty z minulosti.
Tento pocit mohl vyústit ve sbírání zbraní a přípravu na útok, který byl zároveň hledáním samoty a únikem před světem, který ho zřejmě trápil.Signály ve vzdělání Zajímavým prvkem v Davidově profilu je jeho bakalářská práce, která byla hodnocena jako kvalitní a ve které se dotýkal i témat konspirace.
Beer připouští, že studium mohlo být dalším zdrojem podnětů pro Davidovy následné činy.Vzhledem k obyčejnosti Ačkoli David K. byl podle psychoterapeuta na první pohled obyčejný mladík, který by nikoho nenápadně nepřekvapil, ukazuje to, jak obtížné může být rozpoznat potenciální nebezpečí, které může hrozit od lidí, kteří se na veřejnosti chovají zcela běžně a nenápadně.
Zvýšená bezpečnostní opatření tra**die, jako je tato, obvykle vedou k zintenzivnění diskuse o bezpečnostních opatřeních ve veřejných institucích, včetně škol. Případ Davida K. bezpochyby ovlivní způsob, jakým společnost pohlíží na duševní zdraví a prevenci kriminality. Tento článek ilustruje, jak složité může být pochopit motivy a psychologii masového vraha. Ukazuje také na důležitost včasného rozpoznání a řešení duševních problémů, aby se předešlo možným budoucím tr**édiím.