Do roku 2007 málokdo slyšel o Irene Sendlerové. Tehdy tu ženu našli, protože sbírali data do archivu na přednášku o Dni vítězství. Byli velmi překvapeni, když zjistili, že je stále naživu.
Ukázalo se, že II. Během první světové války zachránila životy 2500 dětem ve varšavském ghettu. V té době byla Irene členkou Židovské rady pro pomoc (Zegota) polského podzemního hnutí.
Když byli do ghetta povoleni pouze Židé, Irene a jejím společníkům se přesto podařilo vstoupit se svolením varšavského oddělení epidemiologické kontroly.
To ženám umožnilo bezpečně vstoupit do oblasti ghetta a pomáhat tam žijícím lidem. Často s sebou nosili jídlo a léky. Nejdůležitější ale bylo, že se odtud podařilo zachránit děti.
Používaly se různé metody: schovávaly děti do pytlů na odpadky, zvedly je přes plot nebo utekly kanalizací. Iréne ukryla nemluvňata do vlastní tašky na nářadí a starší se jí podařilo zachránit pod náklaďákem.
Irene někdy dokonce podplatila stráže, aby jí pomohli s její neobvyklou prací. Žena si zapsala jména každého zachráněného dítěte, aby mohla později pomoci sjednotit rodiny.
Tento seznam zakopal do zednické nádoby na své zahradě, která obsahovala jména více než 2500 dětí.
V roce 1943 nacisté Sendlera zatkli. Žádné informace nezveřejnil, přestože měl zlomené ruce a nohy.
Chtěli ho popravit, ale s pomocí Zegoty podplatili stráže, kteří Sendlera zapsali na seznam popravených. Po celou válku žila pod pseudonymem Irene.
Zemřela v roce 2008 ve věku 98 let. Byla také nominována na Nobelovu cenu míru, ale ten rok cenu vyhrál Al Gore, kandidát na prezidenta USA. Žena byla členkou několika polských rytířských řádů a získala cenu World’s Right Award.
Irena Sendler řekla: „Když jsem byla dítě, učili mě: pokud se někdo topí, musí být zachráněn, bez ohledu na jeho náboženství nebo národnost!“ Tato věta se stala mottem jeho života!
