Pokud jste se rozhodli přečíst si tento článek, předtím, než jste na něj klikli, jste si o nás zřejmě mysleli, že jsme blázni a že to přece nemůžeme myslet vážně.
Jenže blázni nejsme a vážně a to opravdu myslíme. Pojďme se společně podívat na vyjádření muže, které pobouřilo mnohé – dokud mu neporozuměli.
„Byl jsem sám doma a byl u mě kamarád, kterého znám už opravdu dlouho“, vypráví Michal, manžel a otec dvou dětí. „Bavili jsme se o životě, následně jsem mu řekl, ať počká, že jdu umýt nádobí“.
Jeho kamarád se divně podíval a následně dodal: „Jsem rád, že své ženě pomáháš. Já to nedělám a pokud ano, nepochválí mě. Naposledy jsem vysával a neřekla mi ani děkuji“. Michal se k němu vrátil a vysvětlil mu, že manželce také „nepomáhá“.
Vysvětlil mu, že jeho žena co se domácích prací týká, nepotřebuje pomoc, ale partnera. „Při domácích pracích jsem jejím partnerem a nevnímá to jako pomoc. Nepomáhám ženě uklízet, protože žiji v tomto bytě a také v něm musím uklízet. “
„Nepomáhám jí s vařením, protože potřebuji také jíst, takže musím také vařit. Napomáhám jí s mytím nádobí, protože potřebuji z něčeho jíst, takže je také moje povinnost, abych si nádobí umyl…”
„Nepomáhám ženě s dětmi, protože ony jsou i mými dětmi a mým úkolem je, abych byl jejich otcem. Nepomáhám ženě prát, skládat prádlo a žehlit, protože jsou to nejen její šaty, ale také moje a naše společné děti…”
Následně svému kamarádovi vysvětlil, že by neměl mít vůbec žádná očekávání a neměl by předpokládat, že se mu dostane pochvaly. Vysvětlil mu, že by se měl začít chovat jako partner, ne jako host ve vlastním domě, který se jen nají, osprchuje a vyspí. Co na názor tohoto muže říkáte?
