Stárne s grácií. Krásná Jana Preissová z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku dnes

Herečka byla sexsymbolem 70. a 80. let. Najednou se však v roce 1998 stáhla a přestala hrát.

Narodila se 7. 2. 1948 v Plzni jako Drchalová. Dětství a mládí prožila v Rokycanech. Po studiích nastoupila do Divadla Na zábradlí, kde sehrála řadu charakterově odlišných postav. V roce 1990 hostovala v Národním divadle, kde hraje dodnes. Do povědomí diváků se zapsala jako akrobatka ve filmu Rozmarné léto, popularitu jí přinesly komedie Marie Poledňákové. V televizi dostala příležitost ve filmech, inscenacích, pohádkách a seriálech, její poslední výraznou rolí je profesorka ze seriálu Dobrá čtvrť (2005). Jejím manželem je herec Viktor Preiss, hercem je i starší syn Martin, mladší Jan je programátor. Je babičkou čtyř vnoučat.

Jako školačka chtěla být baletkou. Sen o profesionální tanečnici jí sice překazila nemoc, ale právě filmová baletka Anna, maminka neposedného Vaška v rodinných komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny přinesla Janě Preissové popularitu.

Její křehkost vzhledu ji předurčovala hrát něžné blondýnky, ale díky svému dramatickému talentu, profesní jistotě a osobnímu šarmu, ale i smyslu pro humor se stala jednou z nejvýraznějších osobností v showbyznysu, ve kterém působila více než dvacet let. Dokázala se vymanit z hereckých stereotypů a hlavně v divadle si zahrála pestré role.

Jako školačka chtěla být baletkou. Sen o profesionální tanečnici jí sice překazila nemoc, ale právě filmová baletka Anna,která dělala mámu Tomáši Holému. V roce 1998 se stáhla do pozadí a s herectvím skončila. Údajně trpěla depresemi a na plátna se vrátila až v roce 2019, kdy si zahrála po boku Bolka Polívku ve filmu Ženská na vrcholu.

Jana Preissová je dnes 74 let a je stále krásná a stárne s grácií.

Místo, které mám ráda
Miluji Třeboňsko, kam každoročně vyrážíme, a už se těším, jak opět projedeme na kolech trasy okolo Třeboně. Na delší výlety jezdíme autem třeba do Dobré a Hojné Vody nebo do Jindřichova Hradce. A moc ráda se vracím do Rokycan.

Související Příspěvky