„Odcházím k mladé a krásné ženě, a ty pro mě už nejsi nikdo,” prohlásil manžel u slavnostního stolu, snažíc se ponížit svou ženu před všemi příbuznými; odpověď ženy všechny zničila 😨😱
Viktor byl přesvědčen, že tento večer bude začátkem jeho nového života.
Seděl u stolu jako pán, s pohárem v ruce a spokojeným úsměvem. Vedle něj seděla jeho matka a sestra. Matka se na syna dívala s hrdostí, jako by byl hrdina, a sestra čas od času kontrolovala telefon, tváříce se, že ji nic nezajímá, ale ve skutečnosti sledovala každý jeho pohyb.
V kapse Viktora byl telefon. Byly tam zprávy od jiné ženy — mladé, drzé, která mu slibovala „skutečné city“. V duchu se už rozloučil se svou ženou. Vyškrtl ji ze svého života.
Žena stála u okna. Neseděla si.
V bytě vonělo pečené kachně a těžkými parfémy tchyně. Vzduch byl hustý, lepkavý, jako před bouří. Žena cítila, jak se jí všechno vnitřně svírá, ale její tvář zůstávala klidná. Už dávno pochopila: tento večer je představení.
Viktor se smál nahlas a přehnaně. Pil drahý whisky a vyprávěl stejný příběh, který žena slyšela desítkykrát. Pak udeřil dlaní do stolu a řekl:
—Tak co tam stojíš? Nalej víno.
Mrkl na matku. Ta okamžitě vydechla a tvářila se soucitně:
—Můj chudáčku… Jak to všechno unášíš na svých bedrech.
Sestra odfrkla a pořídila si selfie se stolem v pozadí.
Viktor vstál. Upravil si sako. Poklepal vidličkou do sklenice. Všichni ztichli.
Začal mluvit jemným, téměř sladkým hlasem. Vyprávěl, jaké dárky koupil matce a sestře. Připomněl, kdo je živitelem, kdo platí, kdo rozhoduje.
Pak se podíval na svou ženu. Jeho pohled byl studený. Cizí.
—Už to dál nemohu, — řekl. — Jsem unavený. Podám žádost o rozvod.
Udělala pauzu a dodal, jako by si vychutnával okamžik:
—Mám jinou. Mladou. Živou. Brzy odlétáme na Bali. Moji blízcí podporují moji volbu. Ty pro mě už nejsi nikdo.
Ticho bylo ohlušující. Slyšelo se jen bzučení ledničky
—Byt ti, pokud chceš, nechám, — řekl Viktor, jako by dělal velkou laskavost.
Žena tiše přistoupila k stolu. Nalila si šampaňské. Napila se a začala mluvit. Její odpověď všechny v domě zničila 😱😨
—Výborně, — řekla.
Viktor byl dokonce zaskočen. Matka si oddechla.
—Tak se zbavím také toho nepotřebného, — pokračovala žena klidným hlasem. — Dům je můj. Auto je také moje.
Podívala se přímo na Viktora.
—A podnikání, pokud jsi zapomněl, je také na mé jméno. Sám jsi vše zapsal na mě, aby tě daňový úřad netrápil. Pamatuješ?
Sestra prudce zvedla hlavu. Tchyně zbledla.
—Takže teď, — pokračovala — nemáš nic.
V místnosti bylo tak ticho, že bylo slyšet tikání hodin.
Žena se přiblížila ke dveřím.
—A teď všichni pryč z mého domu. Hned teď.
—Jsi blázen?! — vyskočil Viktor.
Ona široce otevřela dveře.
—Máte přesně dvě minuty. Pak volám policii.
Tchyně zakřičela, sestra začala sbírat své věci. Žena brala bundy, kabáty, tašky a házela je na chodbu.
—Rychleji. — hlas byl chladný. — Tady už nejste nikdo.
Viktor byl nakonec vytlačen ven. Dveře se zabouchly. Zámek cvakl.
