“Chtějí mě zabít, Emily. Nevěř jim.”
Šepot byl tak slabý, že Emily skoro věřila, že si ho jen představovala. Ztuhla, ruka v rukavici stále spočívala na zápěstí Michaela Reynoldse, když mu kontrolovala puls. Měl zavřené oči a ochablou tvář – výraz muže, který je stále uvězněn v kómatu. Ale věděla, co slyšela.
Emily Carterová, mladá zdravotní sestra, která nastoupila na soukromé oddělení teprve před dvěma měsíci, byla přidělena k Michaelovi, devětačtyřicetiletému technologickému miliardáři, který upadl do kómatu po podezřelé autonehodě. Od začátku ji na jeho případu něco zneklidňovalo.
Lékařská karta neseděla: hladina sedativ se zdála být příliš vysoká, výsledky rutinních testů byly bezdůvodně vynechány a lékař Leonard Brooks odmítal každou její otázku. Ještě podivnější bylo, že Michaelova rodina neprojevovala o jeho uzdravení téměř žádný zájem. Jeho žena Sophia ho navštěvovala jen zřídka, a když už, tak jen proto, aby se s Leonardem pohádala o “rozhodnutích na konci života”. Jeho mladší bratr Paul se tvářil netrpělivě a už mluvil, jako by Michael byl pryč.
Ale Emily nemohla ignorovat drobná znamení, která Michael dával – slabý stisk jejích prstů, jemné cukání jeho víček, když mu četla. Věřila, že ji slyší. Teď, s tou šeptanou prosbou, se její podezření zpevnilo ve strach: někdo chtěl, aby mlčel.
Tu noc se Emily nemohla vyspat a vrátila se do nemocničního salónku. Zaslechla, jak Sophia tiše a naléhavě telefonuje.
“Jakmile Leonard zvýší dávku, je hotovo. Paul může převzít řízení. Budeme mít pokoj od téhle vyčkávací hry.”
Emily klesl žaludek. Tohle už nebyla paranoia – tohle byla vražda.
Otřásla se a vrátila se do Michaelova pokoje. Klekla si k jeho posteli a zašeptala: “Pomůžu ti. Nedovolím jim, aby ti to udělali.”
Michaelovy prsty sebou škubly proti jejím, tentokrát záměrně. Slabý signál naděje.
Ale právě když se jí ulevilo, dveře se zabouchly. Doktor Leonard tam stál a jeho oči se zúžily při pohledu na Emily, která držela Michaela za ruku.
“Co přesně děláte, sestro Carterová?” zeptal se ostrým a obviňujícím hlasem.
Emily se rozbušilo srdce. V tu chvíli si uvědomila, že už není jen zdravotní sestra. Byla jedinou překážkou, která stála mezi Michaelem Reynoldsem a pečlivě naplánovanou vraždou.
A Leonard ji přistihl při činu.
Emily se nuceně nadechla. “Jen kontroluju jeho životní funkce,” odpověděla, i když se jí hlas lehce třásl.
Leonard na ni upíral chladné a vypočítavé oči déle, než bylo nutné. “Nepřehánějte to, sestro Carterová. Stav pana Reynoldse je… delikátní. Dodržujte protokol.” S nacvičenou lehkostí upravil Michaelovu kapačku a odešel, ale ne předtím, než jí věnoval pohled, který v sobě nesl varování.
Jakmile zmizel, Emily se málem podlomily nohy. Věděla, že musí jednat, ale komu může věřit? Nahlásit své podezření v nemocnici by bylo zbytečné; Leonard byl uznávaný lékař a Sophiin vliv sahal daleko.
Vzpomněla si na jednu osobu: Alex Turner, bývalý spolužák, který nyní pracuje jako soukromý detektiv. Ten večer si s ním domluvila schůzku v klidné kavárně mimo nemocnici.
Emily vše vyložila – nepravidelné lékařské zprávy, Sophiin telefonát, Michaelovu šeptanou prosbu. Alex pozorně poslouchal a s každým slovem se mu obočí prohlubovalo.
“Popisujete pomalou otravu,” řekl. “Jestli je pravda, co říkáte, tak ho udržují v narkóze záměrným předávkováním. Máte důkaz?”
“Já to zvládnu,” řekla Emily a chytila se okraje stolu.
Alex jí dal malé nahrávací zařízení. “Sežeň mi jejich rozhovory. Cokoliv, co by spojovalo Sophii, Paula nebo Leonarda se spiknutím. O zbytek se postarám já. Ale Emily, buď opatrná. Jestli tě budou podezřívat…”
“Už to dělají,” přiznala.
V nemocnici začala Emily zaznamenávat každou směnu. Zařízení schovala pod Michaelovu postel, dostatečně blízko, aby zachytila každého, kdo v místnosti promluví. O několik dní později se jí tento hazard vyplatil. Sophia s Paulem vstoupili pozdě večer v domnění, že je nikdo neposlouchá.
Paulův hlas byl ostrý. “Deska je připravena. Leonard ji jen musí dokončit.”
Sophia chladně odpověděla: “Tak zvyšte dávku. Do konce týdne bude pryč. Nemůžeme riskovat, že se probudí.”
Emily se rozbušilo srdce, protože přístroj zachytil každé slovo. Důkaz – konečně.
Když se však druhý den ráno vrátila pro diktafon, byl pryč. Ztuhla jí krev v žilách. Někdo odhalil její plán.
O chvíli později vstoupil do místnosti Leonard s diktafonem v ruce. Jeho úsměv byl mrazivý.
“Hledáte tohle, sestro Carterová?”
Emily ztuhla. Vstoupila přímo do jejich pasti.
Emily se rozbušil tep v uších. Leonard za sebou zavřel dveře a odřízl jí tak jediný východ.
“Měl jsi hodně práce,” řekl a hodil diktafon na postel vedle Michaelovy nehybné postavy. “Špehoval jsi, plížil ses, pletl ses tam, kam jsi neměl.”
Emily se snažila udržet klidný hlas. “Zabíjíš ho. Nedovolím ti to.”
Leonard se temně zasmál. “Nebudeš mít na výběr. Sophia a Paul už skončili s čekáním. Dnes večer se dávka zdvojnásobí. Do rána bude po všem.”
Hrudník se jí sevřel. Zklamala Michaela. Pak ale zazvonil Leonardův telefon. Podíval se na něj – zpráva od Sophie – a na okamžik mu unikla pozornost. Emily se chopila příležitosti. Popadla diktafon, proběhla kolem něj a rozběhla se chodbou.
Za ní se ozýval Leonardův křik.
Vtrhla do hlavní nemocniční chodby – a srazila se s Alexem. Nakonec přece jen přišel.
Emily mu strčila do rukou diktafon. “Tady je to všechno. Sophia a Paul tu nehodu naplánovali. Leonard je v tom namočený. Musíš je odhalit!”
Během několika hodin si Alex domluvil schůzku s policií. Společně připravili akci během nadcházející schůze správní rady, na které chtěl Paul oznámit převzetí firmy. Emily i Michael byli ukryti na bezpečném místě a hlídáni policisty.
Když Sophia a Paul dorazili do zasedací místnosti, Alex se sebevědomě a samolibě postavil před akcionáře. “Než budete pokračovat,” řekl, “měli byste si poslechnout tohle.”
Nahrávka se přehrála nahlas. Sophiin hlas: Paulova odpověď: “Do konce týdne bude pryč.” Paulova odpověď: “Deska je připravena. Leonard ji jen musí dokončit.”
Místnost se naplnila vzdechy. Členové rady se okamžitě obrátili na sourozence. A pak přišel poslední úder – vstoupil sám Michael Reynolds, zesláblý, ale stojící, podpírán Emily.
“Pokusil ses mě zabít,” řekl Michael, jeho hlas byl chraplavý, ale pevný. “Oba dva. Pro peníze.”
Sophiina tvář ztratila barvu. Paul vykřikl něco nesouvislého, ale policie se rozjela a oba spoutala, zatímco vypukl chaos.
Následně byl zatčen i Leonard. Emily, které se kdysi kolegové posmívali, že se příliš stará, byla pochválena za svou odvahu. Michael jí osobně připisoval zásluhu na záchraně svého života.
O několik týdnů později, když se mu vrátily síly, navštívil Emily v nemocniční zahradě. “Věřila jsi ve mě, když nikdo jiný nevěřil,” řekl tiše. “Vděčím ti za všechno.”
Emily se slabě usmála. “Udělala jsem jen to, co bylo správné.”
V hloubi duše však věděla, že jde o víc. Vrátila Michaelovi život – a on jí na oplátku poskytl důkaz, že čestnost a soucit mohou čelit i té nejtemnější zradě.
