Mému otci je 57 let a je o dva roky starší než moje matka. A mně je nyní třicet let a mám vlastní dítě. Víte, dospělý syn dospělých rodičů. Alespoň tak mi to připadalo. Před časem se můj otec, prošedivělý, ale houževnatý muž, rozhodl opustit rodinu. Rozhodl se rozvést s mou matkou.
Dozvěděl jsem se to o pár dní později a mou první reakcí byl šok. Jak je to možné, můj vlastní otec, který nikdy předtím neprojevil žádnou touhu po něčem takovém, se rozhodl opustit svou rodinu, svou milovanou ženu. Ať už to byla jiná žena, nevěra, milostný vztah – jaký mohl být důvod takového chování?“ Musím říct, že naše rodina není chudá.
Rodiče si dokázali koupit dům a auto. Rozhodně nejsou hloupí. Vždycky jsem si jich vážil pro jejich zdravý rozum a schopnost logicky uvažovat. Zejména můj otec, který mě naučil, jak být skutečným mužem. Najednou se dozví o něčem takovém. Ukázalo se, že ho manželský život prostě nudil.
Neměl milenku, ale myslel si, že chce něco víc. Manželské povinnosti ho brzdily a nakonec ho to přestalo bavit. Mamince to k mému překvapení vůbec nevadilo. Ani na okamžik. O pár dní později pozvala tátu na vážný rozhovor a stanovila si podmínky. Hned na začátku řekla, že s rozvodem nesouhlasí.Otci však dovolila, aby se na šest měsíců odstěhoval z domu. Jenže si nesměl z domu odnést žádný svůj majetek, dokonce ani auto. Řekla, že pokud se tak stane, vyhraje soudní spor, aby si otec mohl vzít jen rupie z garáže.
Na druhou stranu, kdyby se po šesti měsících vrátil a řekl, že se chce stále rozvést – souhlasila by s jeho rozhodnutím a podepsala by všechny potřebné dokumenty. Viděl jsem ho o několik dní později a všiml jsem si, že otec je šťastný. poté, co si vzal pár osobních věcí, se přestěhoval do pronajatého bytu. Jeho plat stačil na to, aby se jako starý mládenec cítil docela dobře. O tom, co se dělo dál, jsem se dozvěděl až mnohem později.
Otec se zaregistroval na různých seznamkách, chodil do klubů a prostě balil ženy na ulici. Choval se jako student. Na schůzkách se však opakovala stejná situace. Ženy si všimly jeho věku a hned se ptaly na jeho finanční situaci.
Co může říct člověk, který bydlí na koleji, kterou si pronajímá? Nemá auto, ale peníze má, jenže teď mu na všechno nestačí. Ženy, o něco mladší, ale stále ve středním věku, s ním ani neflirtovaly, ale rovnou se ho zeptaly, co by od něj mohly dostat. Jeho odpověď jim vůbec nevyhovovala.
S jednou z nich byl otec na třech schůzkách, ale ta poslední skončila tím, že žena přišla se dvěma malými dětmi, které neměla s kým opustit. Žádala, aby s nimi šla do parku, nakrmila děti, koupila jim dárky a podobně.
Poté, co utratil většinu peněz, které mu zbyly do výplaty, se otec omluvil a řekl, že musí brzy vstávat do práce. Uplynuly čtyři měsíce. Otec byl unavený z neustálého praní, žehlení a uklízení. Navíc musel pracovat.
Otec sebral odvahu, rozhodl se, že za poslední peníze koupí květiny a dárek, a odešel domů. Padl na kolena, vyznal lásku a dokonce se rozplakal – jako v tom nejlepším melodramatu.
Matka ho samozřejmě pustila do domu. Nějakou dobu žili každý v jiném pokoji a snažili se na sebe zvyknout. Časem však matka otci odpustila. Pozval mě a mou ženu na rodinnou oslavu, aby oslavil svůj návrat do rodiny. Pak mi všechno vyprávěl. Poté jsem matce položil několik otázek.
Teď jsou zase spolu, otec si mámy váží, dokonce vaří a uklízí, když má čas. Stal se poslušnějším a mírnějším. Celkově je všechno zase na svém místě. Maminčinu moudrost a inteligenci teď obdivuji víc než tátovu. Doufám, že svého rozhodnutí nelituje. V životě se dějí různé věci.
